Můj kondom byznys

28.9.2020 napsal Přemysl Donát

V roce 2007 mi bylo čerstvých sedmnáct a cítil jsem, že je ten správný čas pustit se do podnikání. Znáte pražské suvenýr shopy? Prodávají se tam bábušky, švejkovské pulitry, čepice "I Love Prague" a spousta dalších zajímavých věcí. Takle to má asi každé turistické město. A nemíváte snad sami to nutkání něco z dovolené přivézt? Co čepici nebo bábušku? Hmm. Ano, problém u těchto věcí je, že člověk dobře ví, že jsou to nesmysly. Jsou předražené, hnusné a nepraktické. Přesto často sobě nebo přátelům něco na památku pořídíme. Takže mě napadlo, co kdyby byl suvenýr, který je levný, krásný a praktický?

Ano, geniální!

Byznys plán

jsem měl vymyšlený. Mými zákazníky byli cizinci. Mladí i staří, alespoň se základním smyslem pro humor. Prague Condom nebyl pro puritány.

Mým hlavním prodejním kanálem měli být klasické mechanické automaty, v té době stále často instalované především na záchodcích čerpacích stanic.

Ovšem mé výdejní automaty měli být samozřejmě daleko vzhlednější a vábivější. Konečně, celý koncept nebyl o prodeji ochranných prostředků proti pohlavním chodobám. Prague Condom byl unikátní suvenýr, milý, trochu čtverácký dárek s praktickým využitím, známka dobrého cestovatelského vkusu. Od svých bratříčků prodávaných na posprejovaných toaletách benzínových pump na trase česko - německo se diametrálně lišil, i když v jádru samozřejmě šlo o ty stejné kondomy, stejné automaty, a stejné lidi.

Když na vše vzpomínám, nejsem si jistý, zda jsem měl automaty vymyšlené hned od začátku, a nebo jsem na ně přišel až později. Každopadně jakmile jsem na ně přišel, byznys plán byl hotový a dál jsem o něm nepřemýšlel. Sám sebe jsem si s radostí představoval, jak své automaty obcházím, vybírám nastřádané mince a doplňuji nové zboží do zásobníků. Kolik jsem odhadoval, že se prodá, již nevím. Jeden kondom měl ale stát dvacet nebo padesát korun.

Základní kapitál

Takže plán jsem měl. Kde na něj ale vzít? Kondomy něco stojí, design něco stojí, automaty také. Celkem jsem spočítal, že do začátku potřebuji 100 000 Kč. Bohužel úspory jsem neměl a jediný příjem - kapesné vždy utratil. Jako možnost se tedy nabízela půjčka. Samozřejmě ne od banky, od rodičů!

Svému otci jsem záměr představil při pěší cestě na vlakové nádraží. Za tu krátkou dobu se mi ho k půjčce plně přesvědčit nepodařilo. Na druhou stranu, žádné rezolutní odmítavé stanovisko také nezaujal. Myslím, že jsme celou věc uzavřeli tak, že si mám byznys promyslet více do hloubky a že se k tomu třeba vrátíme.

Já jsem si ale byl jistý, více jsem promýšlet nic nepotřeboval. Tíhu batohu plného dvacetikorun jsem v té době cítil na zádech dennodenně, stejně jako lidé s amputovanou končetinou stále cítí její svědění. Čas jsem proto příliš nemarnil a na otce brzo znovu udeřil. To bylo znovu na cestách, tentokrát autem, a nyní jsem ho nějakým zázrakem přesvědčil. Otec mi 100 000 Kč půjčí, bezúročně, s celkovou částkou splatnou do čtyř let. Jedinou podmínkou bylo, že pokud by byznys nevyšel, zlikviduji vše co zbude a vrátím alespoň to. Tedy, že nějak prodám kondomy, zbavím se automatů a tak dále. S tím jsem něměl nejmenší problém, neboť mně budoucnost přála jedině úspěch.

Také jsme se domluvili, že oficiálně bude automaty provozovat Porodní asistence o.s. - subjekt tehdejší otcovy partnerky. To mi vyhovovalo, protože ztrácet čas byrokracií se zakládáním firmy jsem opravdu nechtěl.

Nákup

Peníze jsem měl a přišel čas je všechny utratit. Musel jsem zajistit kondomy a automaty, vymyslet design, pronajmout místa... no prostě práce až nad hlavu.

Kondomy

Kondomy jsem sháněl na internetu a byly tři firmy, které mi mohly dodávat: Durex, Pepino a Vibrands(Primeros). Se všemi jsem byl v kontaktu a nakonec vybral Vibrands. Ti byli nejlevnější. Navíc nabízeli úplně kompletní zajištění celé dodávky. Nešlo totiž jen o to kondomy koupit. Jejich fóliový obal nemůže být potištěn ničím jiným než oficiální informací výrobce. Vlastní design může být teprve na papírové krabičce nebo psaníčku, do kterého se jeden kondom vloží. Do balení se pak také musí dát příbalová informace o použití, protože kondom je zdravotní pomůcka, jak mi správně vysvětlil zástupce firmy Durex.

Vibrands, na rozdíl od konkurence, nabízeli dodání kondomů, natištění psaníček a i zabalení všeho dohromady. Cena se odvíjela od celkového počtu odebraných kusů, a těch jsem já nakonec vzal pět tisíc. Objednávka mě vyšla na 6.794 Kč bez DPH za kus, tedy 40 424.30 Kč vč. DPH celkem.

Po dodání grafických podkladů pro potisk a zaplacení zálohové faktury mi kondomy vyrobili a přivezli kurýrní službou. To bylo pět velkých krabic po tisíci kondomech. V krabicích byly potom krabičky menší, po padesáti nebo sto kusech. Pět kondomů bylo nakonec k sobě vždy ještě spojeno gumičkou. Bohužel fotografii balení ani kondomů jsem žádnou nenašel. ¯\_(ツ)_/¯

Krabice se zbožím jsem uložil v otcově pražském bytě.

Automaty

Jestli si správně vzpomínám, automaty v ČR prodávala jediná firma - Obchodní agentura "Jistota pro partnera" s.r.o., dnes již zřejmě neexistující.

Tato firma dovážela automaty z Německa, zde je repasovala a poté prodávala dále a nebo i sama provozovala. Se sympatickým zástupcem firmy jsem se spojil a domluvil na obchodu. Vybral jsem jednošachtové, čistě mechanické modely "UNI", které přesně vyhovovaly potřebám Prague Condom. Automat měl kapacitu na 100 kondomů a mincovník uzpůsobený pro příjem dvacetikorun. Správnost mince kontroloval dle váhy a velikosti. Kdyby bylo potřeba, šlo mincovník seřídit i na příjem padesátikorun nebo eur.

Automatů jsem koupil pět a velice mile mě překvapilo, když jsem od zástupce Kondomaxu dostal navíc grátis i náhradní mincovník. Nákup vyšel na 44 462 Kč vč. DPH.

Vše jsem opět uskladnil v otcově bytě.

Design

Pro přípravu designu jsem si vybral firmu Vidia Design. Spojili jsme se e-mailem a kvůli specifičnosti zakázky se domluvili na osobní schuzce. Potřeboval jsem připravit potisk papírových psaníček i samotných automatů. Na schůzce jsme vše dohodli a Vidia Design se brzy pustilo do realizace zakázky. Výsledným návrhem byla mírně sešikmená silueta Pražského hradu na celozlatém pozadí s krásným nápisem "Prague Condom" pod sebou. Na automatu byly navíc zepředu i z boku umístěny výmluvné anglické texty.

Na automaty se tento krásný design dostal polepením fólii. Jestli si správně vzpomínám, je to nejjednodušší a běžné řešení. Při poškození jde fólii slepit a vyměnit za novou. I kvůli fólii se myslím celý design dělal pouze ze dvou barev. Motiv na automatech tak bylo možné vyřezat a nalepit. Za design i polep jsem dohromady zaplatil 19 135.20 Kč vč. DPH.

Automaty na polep i zpět jsem vozil taxíkem, což vždy zahrnovalo velice milou konverzaci o mém záměru.

Byznys se pomalu rozjíždí

Po nakoupení všeho potřebného přišel čas automaty umístit. Bohužel, dopředu jsem nic domluveno neměl. Moje představa byla, že automaty budou viset na stožárech veřejného osvětlení, místo trapných poutačů na reklamy. Provozovatelem osvětlení v Praze byla tehdy firma Eltodo. Spojil jsem se tedy s jejími zástupci a za úkol jsem dostal přesně vybrat stožáry, na které bych chtěl automaty umístit. Každý stožár v Praze má své identifikační číslo, takže jsem obešel Václavské náměstí a Příkopy, a pět nejlukrativnějších čísel si vybral.

Čísla jsem předal Eltodu a přes několik lidí se dostal k paní, která měla zřejmě jako první dostatek pravomocí můj požadavek zamítnout. Ano, zamítnout. Bohužel, na Václavském náměstí ani Na Příkopech jsem své automaty umístit z nějakého důvodu prostě nemohl. Prý by to šlo jinde v Praze, jenže to se nakonec také ukázalo jako nepravda. Byl jsem velmi smutný.

Odmítnutí Eltodem pro mě byla velká rána a komplikace. Musel jsem se ale snažit dál. Na řadu přišli suvenýr shopy. Napadlo mě, že by se mé kondomy mohli pěkně prodávat, kdyby byly umístěné v těchto obchodech blízko u pokladen, stejně jako v supermarketech žýkačky nebo jiné pochutiny. Obešel jsem pár krámku a na možnost spolupráce se vyptal. Ani zde jsem se nesešel s velkým pochopením. Nejdále jsem se v tomto ohledu dostal na mail nějakého cizince - majitele větší sítě těchto obchodů. Tento pán ovšem v naší spolupráci viděl potenciál nulový. Musím nakonec ale říct, že se suvenýr shopy jsem se moc nesnažil. Při jejich obcházení a nabízení mého zboží jsem se vždy cítil velice nepatřičně.

Pak jsem vymyslel umístění automatů do hotelů. Ty jsem neobcházel, ale ručně si z různých stránek stáhnul jejich emailové adresy. Těch jsem nakonec měl několik stovek, od Hiltonu až po hostely. K tomu jsem sepsal chytrou esej na téma "Jak automat na kondomy zvýší prestiž vašeho hotelu" a vše začal posílat. Adres bylo tolik, že jsem si musel založit novou schránku a propojit ji s emailovou aplikací Mozzila Thunderbird, která umožňovala odeslat email až padesáti příjemcům najednou. Emaily nejsou spolehlivé, a tak jsem je pro klid své duše všem poslal několikrát. No, ani toto se nepotkalo se zájmem. Bohužel, když už přeci jen nějaká odpověď přišla, byla velice nepřátelského rázu.

Jako poslední možnost jsem se zkoušel domluvit o umístění automatů s fast food restauracemi a majiteli budov Na Příkopech. Pro zvýšení kredibility jsem si v tomto případě vypůjčil právnický titul mého otce. Také jsem pro změnu zkoušel hrát na notu bezpečného sex pro mladistvé.

Jak dopadl tento pokus netřeba psát..

Bohužel toto znamenalo konec. Zájem o byznys jsem začal ztrácet při peripetiích s obesíláním hotelů. K situaci nepřidalo, že jsem byl na střední škole a mou pozornost si neustále žádala spousta jiných věcí. Nicméně určitou dobu jsem ujížděl na docela výstřední podnikatelské vlně. Moji přátelé ze mě měli samozřejmě předeším legraci, ale to mi nevadilo, takže jsme se vlastně dobře bavili všichni. Automaty i krabice kondomů byly vítanou rekvizitou na několika středoškolských večírcích u nás doma.

Závěr

Za příležitost realizovat můj záměr vděčím otci. Bez jeho půjčky bych se nikam nedostal. Jak je ale možné, že s tím souhlasil? Ještě zajímavější byl jeho přístup později. Krom běžných otázek, jak si s podnikáním stojím, se nesnažil mě jakkoliv ovlivňovat nebo řídit. Měl jsem absolutně volnou ruku. Moji činnost nikdy nehodnotil, nevyčítal a nepřipomínal.

A já? Co jsem si z prvního byznysu vzal? Ani nevím, ale strach ze zkoušení dalších věcí to rozhodně nebyl! Navíc, když si teď po dvanácti letech vzpomenu, tak se neubráním úsměvu. A kdo se směje naposledy...

Závěr 2 - Jak jsem svůj byznys likvidoval

Půjčku jsem otci nikdy nesplatil. Ale po nějakém čase se mi skutečně povedlo alespoň část byznysu zlikvidovat. Krabice s kondomy celou dobu ležely v pražském bytě. Ony by tam možná ležely do teď, ale někdo si všimnul, že kondomům se blíží expirace. Po expiraci by se dali již jedině vyhodit. Byznys jsem znovu rozjíždět nechtěl, takže šlo pouze o to se co nejrychleji zbavit samotných kondomů. No a jak jinak než je rozprodat pod cenou. Takže jsem vystavil několik hromadných aukcí na oblíbeném(o tom možná přístě) portálu Aukro a zákazníci se našli velice rychle. Kus jsem prodával za tři nebo čtyři koruny. Když jsem dostal objednávku, tak jsem příslušný počet kondomů vyndal z psaníček, dal do obálky, nadepsal podací lístek a upaloval na místní poštu. Lidé objednávali od jednotlivých kusů až po stovky, a po nějakou dobu jsem na poštu chodil prakticky denně. To, že poskytuji dobrou službu se mi potvrdilo, když jsem na Aukru získal množství kladných hodnocení a stálé zákazníky.

Tím skončil můj kondom byznys už opravdu nadobro.

A automaty? Ty hodnotu neztrácí, stále je držím.